Klerici

A/  Co jsou klerici: Všichni sloužící při církvi, mohou být voleni též z laiků.

B/ Vlastnosti kleriků: Bezúhonnost, vyzkoušení

kleriky nebo všeobecně v seznamu posvátných hodností nemohou být:

a/ pomluvači, opilci, svárliví

b/ lichváři, kdož půjčují na úrok a přidávající k svému majetku cizí

c/ smilníci

d/ po druhé ženatí po křtu nebo ti, co měli družku

e/ kdož mají vdovu nebo rozloučenou z manželství, nebo smilnici nebo herečku

f/ kteří byli ženatí před obrácením na křesťanství s dvěma sestrami nebo neteřemi, ostatně jestliže po křtu nezůstanou v takovém manželství, mohou být trpěni v kléru

g/ posedlí démonem

h/ muž ženy cizoložnice; ostatně upadne-li jeho žena do hříchu, je povinen se s ní rozvést, jinak nesmí konat svěřenou službu

ch/ kdo na sobě provedl kastraci

Není zakázáno přijmout do kléru;

a/ ty, kteří nedobrovolně přijali něco obětovaného modlám, ty, kteří před křtem obětovali modlám

b/ toho, kdo před křtem uzavřel nezákonné manželství, umře-li jeho žena, nebo rozvede-li se s ní

c/ ty, kdož násilně byli těžkým mučením přinuceni k nečisté oběti

C/ Podřízenost biskupu: Klerici a ti, co jsou při dobročinných ústavech, monastýrech a mučed­nických chrámech, mají být pod mocí biskupa, mají ho poslechnout, když z církevní potřeby je chce povýšit na vyšší stupeň; jinak nesmějí sloužit ani v té hodno­sti, z níž nechtěli být povýšeni. Nikdo z kléru nesmí opustit svou církev a přecházet do druhé bez propustného listu svého bis­kupa.

D/ Povinnosti kléru: Příslušníci kléru jsou povinni pilně konat Boží službu, učit děti a domácí pravdám Božského písma.

Proto žádný z nich nesmí:

a/ účastnit se světských záležitostí

b/ nebo konat světské vedoucí funkce, s výjimkou péče o sirotky a slabé z příkazu biskupova

c/ najímat si majetek

d/ konat vojenskou službu z povolání a vůbec světskou hodnost

e/ ručit za kohokoliv

f/ držet v domě ženu s výjimkou matky, sestry, tety, nebo takové, jež je mimo ja­kékoliv po­dezření.

E/ Příjmy kléru: Sloužící oltáře z oltáře jedí, mají být však spokojeni tím, co dává při­nášející, pro svou výživu mohou pracovat, nikoli však konat zaměstnání nečestná a opovržení hodná, např. mít krčmu, obchod a nízká ziskuchtivost jsou vzdáleny cír­kevnímu zvyku, nikdo nesmí být us­tanoven pro dva chrámy, přecházet z jednoho chrámu do druhého ze zištnosti, leč by tam nebylo dost lidí k obsazení církevních míst, a v případě, že ztratil svou vlast. Nikdo z kléru nesmí od­cházet do měst zvláště do sídelního města a tam konat bohoslužby v domovních chrámech. Kdož tam žijí bez příčiny a poručení svých biskupů, odeslat.

F/ Majetek kléru: Klerik, který neměl žádného majetku a nezískal ho darem nebo dě­dictvím, koupí-li na své jméno polnosti nebo jmění, je považován za zloděje Božího majetku. Klerici nesmějí ze svého majetku nic dávat nepravoslavným, třebas byli je­jich příbuzní.

H/ Tresty za těžké hříchy: Klerici, zhřešivší těžkým hříchem, degradují se ze své hod­nosti, ale nezbavují se přijímání svatých tajin.