|
Vatikán, papežský stát – vznikl v polovině 8. století n. l. za papeže Štěpana II., který za dobré služby získal od francouzského krále Pipina Krátkého území, na němž zřídil první papežský stát. Dnešní papežský stát vznikl v r. 1929 na základě tzv. Lateránských dohod mezi papežem Piem IX. a Mussoliniho fašistickou vládou. Jeho rozloha činí jen 44 hektarů.
Hlavou vatikánského státu a současně římskokatolické církve je papež, jehož svrchovaná moc ve vatikánském státě i v římskokatolické církvi je neomezená. Církevní záležitosti řídí prostřednictvím konstitucí (ústav), encyklik (okružních listů biskupům), chirografů (osobně ručně psaných dopisů), apoštolských dopisů sub plumbo – s pečetí, dekretů, bibligetů (oznámení o jmenování nejvyšších a středních úředníků) aj. Svou moc prosazuje prostřednictvím legátů (vyslanců), kardinálů, patriarchů, arcibiskupů, biskupů, apoštolských vikářů, apoštolských prefektů, generálů a provinciálů řádů, kongregací (vatikánských ministerstev) aj. církevních institucí a hodnostářů.
K výkonu zákonodárné, správní a soudní moci máVatikánský stát k dispozici instituce ouhrnně označované jako římská kurie. Vyšší papežské úřady tvoří ministerstva: – kongregace, soudy – tribunalia a úřady – officia.
Nejvyšším orgánem římské kurie je státní sekretariát, řídící ústředí státu Vatikán a Svaté stolice.