|
|
Stupňů svěcení (ordines) bývalo osm, z nich čtyři vyššího a čtyři nižšího svěcení. Vyšší stupně svěcení představuje svěcení biskupské (biskup), kněžské (kněz), jáhenské (jáhen, diákon), podjáhenské (podjáhen, subdiákon). Nižší stupně svěcení měli akolité, exorcisté, lektoři a ostiáři, kteří pomáhají kněžím při výkonu duchovních funkcí a vykonávají při nich různé služby. Zvláštní svěcení bez omezení má pouze papež. Ten také může zmocnit ke svěcení kteréhokoli biskupa. V roce 1972 byla nižší svěcení papežem zrušena. Svěcením získávají příslušníci kléru řadu církevních i světských výsad. Světské výsady jsou ovšem platné pouze tehdy a tam, kde jsou zároveň uznávány i příslušnými státy. Jde například o podřízení církevním soudům i v civilních trestných činech (dnes se téměř nikde neuznává), o osvobození od branné povinnosti, zastavení různých světských úřadů a placení daní, o právo nebýt vyslýchán jako svědek aj. Svěcení s sebou podle stupně nese též právo na různé odznaky, vnější pocty, tituly atp.