Liturgický úbor

oděv užívaný při liturgických úkonech, vyvinutý z různých částí antického oděvu. V římsko­katolické církvi je základním liturgickým úborem klerika (sutana) sahající ke kotníkům, přes ni se obléká humerál (bílá rouška kolem krku) a alba (dlouhá bílá ko­šile, často s krajkovým le­mem), obvykle přepásaná. Při mši užívají kněží a biskupové jako svrchní liturgický úbor kasulu (ornát) – zdobené roucho bez rukávů, při některých jiných liturgických úkonech pluviál (plášť půlkruhového střihu bez rukávů). Svrchním liturgickým úborem je u jáhnů dalmatika (kabátek s krátkými rukávy, obvykle po stra­nách svazovaný pentlemi). Součástí liturgického úboru je štóla (dlouhý pruh látky kladený kolem krku), někdy užívaná i samostatně. Barva svrchního liturgic­kého úboru a štóly se řídí liturgickými pravidly. V protestantismu je liturgický úbor černý talár, někdy doplněný štólou.